Březen 2010

Tak jsem si dnes koupila strom..

30. března 2010 v 22:33 | Bex |  Zaujatá
green
A to ne ledajaký. Tropický!
Pokud se domníváte, že jsem dnes v rámci svého snad jediného volného odpoledne v týdnu vyrazila obhlížet výlohy květinářství a skupovat vyšperkované květináče v zahradnických centrech, domníváte se špatně. Na to jsem totiž až moc pohodlná. K tomu, abych si pořídila jeden zelenkavý strom z Atlantského pralesa, bohatě stačilo otevřít pusu, pozdravit svou věčně hystericky pokřikující spolužačku, jejíž vedlejšákem je báječný post Avon (uřvané) Lady, a dvacet sladkých korun v peněžence. Nevěříte? Nechápete? Prohlížejte!
Pokud ve vás alespoň malým coulem přebývá ekolog, zelená je vám blízká a rádi byste v příštích několika letech dýchali bez pomoci respirátoru, zvažte okolnosti a přepočítejte drobáky. A pokud se v jarním slunečném počasí rozhodnete ke dvaceti korunám přihodit pětku a koupit si raději Magnum, mějte na paměti, že ze sta procent Atlantského pralesa devadesát tři procent nadobro zmizelo. Kam? Na to se zeptejte například průmyslníků vyrábějících obal na zmrzlinu, který právě držíte ve své sobecké ruce.

Za tu písničku v závěru se omlouvám, chápu, že Backstreet Boys jsou jemně mimo jakoukoli mísu. Ale jak jsem tak dnes postávala v tramvaji, držela se neskutečně opatlané, neonově žluté tyče a mžourala do sluníčka, přišel mi tenhle song jako ta nejlepší volba, kterou mohl můj iPod s nastaveným random přehráváním vůbec vybrat.

.. vaše okouzlená a pro dnešek až podezřele "zeleně" naladěná  Bex.


EDIT: Obrázek k avataru zkopírován zde a přetvořen do stávající podoby mnou.. muhehe

Minulost je zrádná. Ošemetná. Humorná.

29. března 2010 v 23:18 | Bex |  Nezadržitelná vlna slovního projevu
diary
Poslední přívlastek platí v případě, že si pročítáte svůj starý deník z dob dávno zapomenutých, přesto však přetrvávajích někde hluboko ve vaší mysli. Svůj růžový sešit s kroužkovou vazbou, potiskem modrých bonbónků s přimalovanými xichtíky a tématickým heslem A TREASURE RAINBOW CANDY: The rhytm of the rainbow candy reminds me of the days we sang togehter, jsem po necelých třech letech vytáhla z útrob své učením napěchované skříně. V podstatě se mi sám vyvalil do klína poté, co jsem jemně zavadila o kupící se štos bordelu. Sektání to bylo vskutku srdečné, téměř jsem po té dlouhatánské době, kdy jsem své zážitky, dojmy a pocity svěřovala méně osobnímu fejsbuku, na blok zakoupený mou trhlou vetešnickou sestrou zapomněla.

Už při otvírání jemně opotřebovaných desek jsem tušila, že "poklady" zaznamenané na pískovém papíře budou stát za to, ani v nejmenším jsem však netušila, že vlna fotografií, koláží a nesmyslného textu vyvolá v mém těle reakce jako je zástava srdce, bodavá bolest břicha a nadbytečné slzení očí. Ne, nedostala jsem infakrt. Jen záchvat panického smíchu, který se zvého brlohu vytáhl i tu mou nechutně línou kočku, která se ve mně svým káravým pohledem snažila vyvolat pocit provinění za rozruch, který můj smích způsobil. Nebudu vás zahrnovat zbytečnými už tak dost nudnými detaily, postačí fakt, že otázka bývalých a současných lásek bylo téma číslo jedna. Velice mě bavily všechny ty srdíčkové věty plné sluníčka, kočiček, štěňátek a naivního citu, který jsem tak bezhlavě považovala za lásku.

Poslední stránka z prosince minulého roku na mě však udělala dojem. Nechci být přehaně povrchní a samolibá, ale vyzařovalo z ní cosi, co mě utvrdilo v tom, že ty prázdné holčičí časy jsou pryč. Že jsou pryč a s nimi i ta malá naivní holka, co během let (díkybohu) dospěla nejen na občanském průkaze.


Autodromec v Mostoslavě

22. března 2010 v 22:27 | Bex |  Byla, viděla, zhodnotila..
most
Název článku už mi nepřijde tak "děsně zábavnej", jak tomu bylo před několika dny, nýbrž pohled klouzající směrem ke stejnojmenné složce s fotografiemi a videy (video bez videa jako město bez města?!) mi nedával jinou možnost. A skutečnost, že rozepsaných článků na toto téma přibylo od soboty neskutečné kvantum, mi opět neumožňuje nic jiného, než se s vámi o svůj sobotní zážitek podělit.

Výlet na mostecký okruh byl plánován dlouho dopředu, proto jsem ve čtvrtek v zápalu vzteku (pod tíhou stále a znovu omílané bolesti krku a ustupující leč trvající teploty) vystřihla hysterickou scénu, kdy jsem nadávala na kurevsky báječné slunečné počasí a spílala nad neskutečnou nespravedlností, jež mě upoutala na lůžko a ostatním dovolila výlet podniknout. Ale jelikož jsou moji rodiče úžasně chápaví (druhá možnost pak je, že nedokázali déle odolávat mému psychickému nátlaku), nakonec jsem v den Dé a ráno eR seděla schoulená v kožené vyhřívané sedačce spolujezdce kouzelného a mnou tolik milovaného bavoráka.
Cesta byla spletitá a delší než bylo v plánu. Předchůdcem hodinového spoždění bylo sáhodlouhé čekání na hýřivou slečnu S., která se předešlého večera zřídila do němoty a tudíž druhé doprovodné vozidlo řídila ještě pod vlivem zbytkového alkoholu (o zapomenutém řidičáku nemluvě), další příčinou zbytečně najetých kilometrů a promrhaného benzínu značky Carrera 100 byla vypečená, špatně značená objížďka, která nás zas a znovu posílala do prapodivných vesnic s ještě prapodivnější sortou obyvatel. Nakonec jsme se však do Mostu probloudili a po vyplnění prohlášení a uvedení telefonního čísla na kontaktní osobu, jež by si vyzvedla tělo při případném úmrtí na trati, jsme si mohli plně vychutnat zasloužený pohled na pověstný tunel vedoucí pod tribunami. Nejsem znalec, proto mi možná nedocházel pravý význam tohoto významného okamžiku, J. se ale tetelil štěstím, a proto jsem se tetelila s ním.

Koušu si nehty a házím je pod postel.

19. března 2010 v 19:45 | Bex |  Nezadržitelná vlna slovního projevu
Ne. Tohle já nedělám. Jen mě to napadlo při pohledu na svou podobizn (možno shlédnout pod perexem).
Dnešní den jsem zasvětila uklízení, což jsem si také dala jako odměnu za vyhraný souboj se zákeřnou nemocí. Pochopím, když si teď budete klepat na čelo a myslet si o mně, že jsem nějaký psychotrofní maniak, který se odměňuje úklidem. Uklízení nesnáším. Domácí práce obecně nesnáším. A ze všeho nejvíc nesnáším všechny ty práce spojené s očistou kuchyňského nádobí. Ale po těch třech dnech strávených až po uši zabalena do deky číslo jedna, dva a tři s teploměrem v puse, panadolem v žaludku, čajem na stole a bolestí v krku, byla pro mě jakákoli aktivita vysvobozením. Od brzkého probuzení, které měla na svědomí má šéfová, jež mi tak mile sladkou sms zprávou sdělila data mých plánovaných směn, jsem píglila svůj bacily zamořený pokoj a po necelé hodině (je hodně malý, což je v tomto případě výhodou) jsem byla hotova. Za tu dobu byly skříně, skříňky, skříněčky a jedna polička zbaveny prachu, podlaha dokonale odchlupena a odvšivena (věřili byste, že jsou kocouří chlupy vcelku nepolapitelnou kořistí?) a stůl vysvobozen ze spárů lejster, sešitů, šanonů, pastelek, fix, gum a zlomeného kružítka, jenž našli nové útočiště v šuplících a v podstatě všude, kam se ještě něco vešlo.

Karel Gé.

19. března 2010 v 12:48 | Bex |  Week topic
Našeho několiknásobného Zlatého slavíka asi není nutno dlouze představovat. Starší generace energického Káju moc dobře znají, vždyť právě on jim hrával na zábavách, lámal srdce dychtivým fanynkám či pouze zpříjemňoval ranní chvilku svým vskusným songem "Když muž se ženou snídá". Takovýchto šlágrů, mnohdy velmi melodických s vtíravě zapamatovatelnými texty, nazpíval Karel nesčetně, ke zdůraznění svého umu si také několikrát přizval hvězdy jiné (talentované, avšak ne natolik, aby zastínily umělcovy přednosti), se kterými zpíval dua, tria (kvarteta?) a představoval světu své zlato v hrdle.

What you waiting for?

18. března 2010 v 22:36 | Bex |  Nezadržitelná vlna slovního projevu
"Co je to chaos?" "Tvůj pokoj, když v něm jíš sušenky."

O čtvrtku jsem nikdy neuvažovala v souvislosti se svým oblíbeným dnem. Prakticky jsem o něm neuvažovala nikdy, tenhle den mě nechával absolutně chladnou, do podvědomí mi přicházel pouze v případě odpolední směny v práci nebo hodinového tréninku fitboxu. Po dnešku však budu muset přehodnotit své postoje, protože tak krásný čtvrtek jsem opravdu dlouho nezažila.
Nečekejte žádné závratnosti, tenhle den na mě zkrátka vyrukoval s maličkostmi, které mě nesmírně potěšily, rozjásaly a přivodily mi přihlouplý úsměv na tváři. Prvním činitelem mé dobré nálady bylo bezkonkurenční sluníčko, díky němuž jsem si mohla nasadit své obrovské brýle a nemusela si připadat jako idiot, jak se tomu stalo před několika dny, kdy sice sluníčko svítilo, nýbrž teploměr ukazoval tři stupně pod nulou. Nadprůměrné (alespoň pro mě) teploty mi taktéž umožnily sáhnout na dno staré skříně, která přes zimu slouží jako úložiště veškerých letních oděvů a propriet, v létě se pak situace otáčí a žaludek dřevěné almary naopak pozře všechny péřové kombinézy, bundy a kabáty, nemluvě o rukavicích, bobech, saních a čepicích, pro svou božsky bílou nicméně hříšně krátkou jarní bundu, kterou jsem s přicházejícím sněhem musela pokorně odevzdat do rukou mé matky. Dnes, i po třech dnech proležených v horečkách s těžkým záchvatem bolesti v krku, mi však bylo dovoleno bundici obléknout a udávat tak styl řepským divám.

Pokud se ptáte, kam jsem měla tu odvahu courat, na svou objahobu odpovídám: na kontrolu. A pod dozorem. Nebo spíš s doprovodem, matku jsem totiž přemluvila, aby mi cestou dělala společnici. Což ona umí opravdu dobře, dokazuje to rozhovor o chlamidiích, kreténskejch debilech a nenávisti k ženám s perfektními vlasy. Kontrola samotná tak zábavná nebyla, tedy pokud neholdujete vatové tyčince hluboko ve vašem krku. Tuto nepříjemnou skutečnost zachránila věta paní doktorky, která konstatovala, že za ta léta její péče ze mě vyrostla opravdu krásná holka.
Bod pro vás, paní Borůvková!

Po hodině courání řepskou "něcojakokrajinou" jsem v euforii z vonící trávy (nikoli marihuany) a vzduchu nacucaného přicházejícím a tak dlouho očekávaným jarem (nikoli Jarem) zavítala do jednoho z mnoha konzumních obchodů, kde jsem takto naladěna vhazovala do nákupního koše potraviny označené štítkem BIO a light. A jelikož matka ani její peněženka příliš neprotestovaly, připadalo mi to na náladě dalších pár bodů.

Poslední kapku k dokonalé náladě jsem si vybrala rozhovorem se svým drahým a s hitparádou oldschoolových písní, kterou se VH1 rozhodlo propagovat právě dnes. Trochu je podezřívám, že to bylo záměrné...

.. vaše pro dnešek velmi dobře naladěná Bex!


Paranoia, šílený hovězí, sója..

16. března 2010 v 21:22 | Bex |  Nezadržitelná vlna slovního projevu
.. diskuzní fóra.
Válím se ve své (téměř) nové posteli 2x1,7 metru, hlavou se mi honí přemíra stupidních myšlenek a jedna píseň, jejíž text se objevuje právě v nadpise. Tenhle song od Tafroba už déle jak tři roky leží v hlubinách složky s nadpisem Mjůzik a důvod, proč ji právě po tak dlouhé době vytahuji, je pravděpodobně ona zmiňovaná paranoia.
To, že jsem paranoidní, silně podezřívavá a přecitlivělá jsem o sobě zjistila prakticky nedávno. Je škoda, že všechny tyto vlastnosti jsem na přítelkyních svých kamarádů vžy nechápala a ony slečny mi vždy připadaly svým chováním tak nějak k pláči. Ale s vlastním vztahem si k pláči připadám já. Přesto, že denně slýchám sladké řeči, podstupuji zamilované pohledy a doteky a jsem dokola ujišťovaná o citech, které ke mně chová, přemýšlím nad tím, co kdyby to byla jen póza a všechno hezký, co jsem v posledních čtyřech měsících zažila, byl pouhý klam.
Je dost sprostý mluvit o vztahu jako o klamu, když vlastně vím, že to tak není. Věřím mu tak, jako ještě nikomu na světě, miluju ho tak, jako nikoho na světě. Jsem na něm závislá a nechci se o něj s nikým dělit. Jsem majetnická.
A proto se ptám: Je lepší vědět o partnerovi všechno i co se předešlých vztahů, partnerek, manželek, milenek či vztahů na jednu noc týče? Do minulého víkendu jsem žila v domnění, že ano. Teď, po několika dnech marného snažení, kdy jsem se pokoušela vyhnat šílené představy a ohavné myšlenky ze své horečkou omámené a zdegenerované hlavy, jsem dospěla k názoru, že informace o bývalých přítelkyních si radši odpustím. O to víc, když se nejedna z nich producíruje ve stejné třídě a komentářů k jejímu statusu se pod jeho jménem objevuje nesčetně. Jsem žárlivá. A milující k zbláznění.

Šťastně nešťastná

7. března 2010 v 21:38 | Bex |  Pocity
POČASÍkonec prázdnin se pochopitelně musí rovnat dokonalému počasí
ŽVANECjiž několik hodin mám vedle sebe misku buráků.. zvláštní, že jsem se jich ještě neodvážila dotknout
PITIVOjahodová šťáva s luxusní vodou z kohoutku
TELINA
VH1..
HMM..co jsem dělala včera touhle dobou?!

Asi jsem se ládovala zmrzlinovým pohárem s horkými malinami. Vlastně ani nevím, proč jsem včera při výběru tolik váhala. Maliny vždy vítězí. A o to víc, když mají přívlastek horké.
Dnes váhám také. Přemýšlím, zda jít spát, sledovat nezáživný program v televizi nebo se přeci jen s nechutí pustit do maturitní otázky č. 20. Přemýšlím, zda si umýt vlasy dnes, nebo si zítra o dobrou půl hodinku přivstat a nechat tuto očistu až na ráno. Přemýšlím, jestli se konečně pustit do misky burských oříšků. Přemýšlím, proč se mi píseň Unfaithful i po tolika letech líbí. Přemýšlím, jestli je možné, aby se mi po necelých pěti hodinách stýskalo. Přemýšlím..

Blendy ft. Emma Roberts

7. března 2010 v 21:14 | Bex |  Blendy - Ladies
Grafiku můžete používat dle libosti, jen prosím uvádejte zdroj a nezapomeňte se zmínit do komentářů.

Zdroj použitých fotografií: unknown


Avatary ft. Katy Perry

7. března 2010 v 21:02 | Bex |  Avatary - Ladies
Grafiku můžete používat dle libosti, jen prosím uvádejte zdroj a nezapomeňte se zmínit do komentářů.

Zdroj použitých fotografií: foto.osobnosti.cz


Veledůležité rady pro začínající blogaře

6. března 2010 v 14:35 | Bex |  Zaujatá
Ačkoli lze předpokládat, že pojem BLOG je v dnešní době velmi známým a provařeným termínem, a to (díky bohu) nejen pro uživatele z prvního stupně základní školy, rozhodla jsem se začínající pisálky, grafické mágy, lepé obdivovatele Hanny Montany či rozpolcené osobnosti s touhou splynout s davem, jemně usměrnit několika již tolikrát diskutovanými radami.

Nekódované layouty ft. Justim Timberlake

2. března 2010 v 13:17 | Bex |  Nekódované layouty - Men
Grafiku můžete používat dle libosti, jen prosím uvádejte zdroj a nezapomeňte se zmínit do komentářů.

Zdroj použitých fotografií: unknown


Nekódované layouty ft. Heath Ledger

2. března 2010 v 13:16 | Bex |  Nekódované layouty - Men
Grafiku můžete používat dle libosti, jen prosím uvádejte zdroj a nezapomeňte se zmínit do komentářů.

Zdroj použitých fotografií: sweetandtalented.com


Nekódované layouty ft. Lost

2. března 2010 v 13:15 | Bex |  Nekódované layouty - TV serials
Grafiku můžete používat dle libosti, jen prosím uvádejte zdroj a nezapomeňte se zmínit do komentářů.

Zdroj použitých fotografií: evangelineonline.org


Nekódované layouty ft. Keira Knightley

2. března 2010 v 13:14 | Bex |  Nekódované layouty - Ladies
Grafiku můžete používat dle libosti, jen prosím uvádejte zdroj a nezapomeňte se zmínit do komentářů.

Zdroj použitých fotografií: sweetandtalented.com


Nekódované layouty ft. Hilary Duff

2. března 2010 v 13:13 | Bex |  Nekódované layouty - Ladies
Grafiku můžete používat dle libosti, jen prosím uvádejte zdroj a nezapomeňte se zmínit do komentářů.

Zdroj použitých fotografií: sweetandtalented.com


Nekódované layouty ft. Evangeline Lilly

2. března 2010 v 13:13 | Bex |  Nekódované layouty - Ladies
Grafiku můžete používat dle libosti, jen prosím uvádejte zdroj a nezapomeňte se zmínit do komentářů.

Zdroj použitých fotografií: sweetandtalented.com ; evangelineonline.org


Nekódované layouty ft. Ashlee Simpson

2. března 2010 v 13:12 | Bex |  Nekódované layouty - Ladies
Grafiku můžete používat dle libosti, jen prosím uvádejte zdroj a nezapomeňte se zmínit do komentářů.

Zdroj použitých fotografií: fotogalerie.osobnosti.cz


Nekódované layouty ft. Agyness Deyn

2. března 2010 v 13:11 | Bex |  Nekódované layouty - Ladies
Grafiku můžete používat dle libosti, jen prosím uvádejte zdroj a nezapomeňte se zmínit do komentářů.

Zdroj použitých fotografií: forums.thefashionspot.com


Blendy ft. Avril Lavigne

2. března 2010 v 12:35 | Bex |  Blendy - Ladies
Grafiku můžete používat dle libosti, jen prosím uvádejte zdroj a nezapomeňte se zmínit do komentářů.

Zdroj použitých fotografií: unknown